Autor: bilarobinsonka

Věřím, a je přáním nejen mým, že tento článek je a bude jiskřičkou, či zábleskem Světla, který po-svítí druhým lidem, na jejich transformační cestě k sobě samým. Kde nyní mohou kráčet ztraceni, osamoceni, opuštěni, nepochopeni, zažívajíc mnohdy pocity konce „všeho“, i vlastního života. Kde nic, je zcela hmatatelné. Kdy Víra v lepší zítřky, či v něco, ať už v cokoliv, je zhola nemožná, či na kilometry vzdálená. Stejně, jako nalezení dalšího smyslu vlastního života.

Všem, kteří si připadají zbyteční, nicotní, a nechápou, proč tady vlastně mají žít a být. Kdy je dočasně zahalila Tma. Naděje, Víra, Láska a Světlo na krátko zmizelo v ne-návratnu. Těm, kterým se v jejich životě zhroutilo vše, co doposud vybudovali, včetně jejich hodnot, jako základů, na kterých stavěli svůj dosavadní život. Ten se jim otřásl od základů. Všem, kteří vnímají že jejich život, ovládla jen jedna velká beznaděj.