Psychospirituální krize jako součást transformačních procesů

Psychospirituální krize jako součást transformačních procesů

Věřím, a je přáním nejen mým, že tento článek je a bude jiskřičkou, či zábleskem Světla, který po-svítí druhým lidem, na jejich transformační cestě k sobě samým. Kde nyní mohou kráčet ztraceni, osamoceni, opuštěni, nepochopeni, zažívajíc mnohdy pocity konce „všeho“, i vlastního života. Kde nic, je zcela hmatatelné. Kdy Víra v lepší zítřky, či v něco, ať už v cokoliv, je zhola nemožná, či na kilometry vzdálená. Stejně, jako nalezení dalšího smyslu vlastního života.

Všem, kteří si připadají zbyteční, nicotní, a nechápou, proč tady vlastně mají žít a být. Kdy je dočasně zahalila Tma. Naděje, Víra, Láska a Světlo na krátko zmizelo v ne-návratnu. Těm, kterým se v jejich životě zhroutilo vše, co doposud vybudovali, včetně jejich hodnot, jako základů, na kterých stavěli svůj dosavadní život. Ten se jim otřásl od základů. Všem, kteří vnímají že jejich život, ovládla jen jedna velká beznaděj. 

Pro Vás všechny, kteří bytostně vnímáte, že zažíváte krizi vlastní identity a tápete, kudy a jak dál.

Pokud si kladete otázku, proč já? Uvnitř sebe, v hloubi svého srdce jste vnímali, 

pod-Vědomě tušili, či čekali. Že něco mimořádného jednoho dne přijde. Co vše změní.

Situace, události, každodenní dění, Váš život, tak jak šel, byl okolo Vás = bez Vás.

Nyní dospěl ve svém scénáři do bodu konce. Do bodu zvratu.

Věřte, že i když nyní zažíváte jednu velkou bolest, která je pro Vás mnohdy každodenní rutinou, střídající se s chvilkovými pocity normálnosti. Věřte, že vše se jednou ustálí a napraví, tak jak má. Byť to nyní může být něco ne-reálného. 

Bude, je dobře.

Budete opět šťastní, vděčni, že jste.

Že máte svůj život, který můžete žít.

Můžete naplno beze strachu projevovat svůj potenciál, tedy

sami sebe.

Víte, že vše, co Vám do Vašeho života vstupuje, zvládnete, jak máte. Je tak jak je.

Ne-víte, co se to s Vámi ve své podstatě děje.

Jste s Bohem, Jsoucnem, Stvořitelem. Jste v Bezpečí

Psycho-spirituální krizi můžeme zažívat jak na samotném začátku, tak v průběhu počátku transformace osobnosti. Někteří lidé dospívají do tohoto stádia díky hlubokému spirituálnímu prožitku, který může jedince překvapit zcela náhle, nečekaně. Stává se, že lidé najednou vidí anděly, slyší jiné bytosti, které s nimi promlouvají, mohou vídat jiné entity, s jejich těly se můžou dít zvláštní stavy.

Některé duše, začínající se probouzet zažívají krizi vlastní identity v běžném životě. Aniž by si byli vědomi, že stav, kterým nyní prochází souvisí s duchovním, spirituálním probuzením. Tedy. Jejich duše se hlásí. Sami, se ve svém srdci začínají vnímat. Začínají sami sebe brát na Vědomí. 

Psycho-spirituální krizi, tedy můžeme vnímat jako spouštěč hledání cesty k sobě samému/sebe sama.

U jiných lidí může tento stav být zapříčiněn v průběhu, či po, užití psychedelických látek. Psycho-spirituální krize má pár společných jmenovatelů. Nicméně zásadní je fakt, že se jedná o zcela individuální proces. A to ve všech směrech a ohledech, který nelze paušalizovat. Naopak. 

Při pokusu o vymezení tohoto tématu a jeho průběhu do nějaké škatulky, pro dosažení pocitu, že máme jasné body, či zastávky na této cestě, přinášející iluzi kontroly průběhu tohoto procesu. A jistoty, že člověk nakonec dorazí zdárně do „svého“ cíle. Velmi pravděpodobně způsobíme pravý opak. 

Tedy: člověk nemusí projít kompletně celým tímto procesem tak jak má. Navíc, jej to může i hrubě poškodit. 

A to z důvodu absence IN-FORMACÍ, které jsou nedílnou součástí 

tohoto procesu a přispívají tak ke kompletizaci jedince. 

Pro něj ve správné, vhodné= tedy jakékoliv podobě-FORMĚ, 

které k němu přichází v předem daném kontinuu.

Při narušení hlubokých transformačních procesů, v průběhu 

psycho-spirituální krize, nemusí dojít k aktivaci časových 

kódů a zámků. 

Ty v jednotlivých po sobě následujících

sekvencích tzv. „posouvají“ každého jedince dál, čili působí

následný průchod tímto procesem.

Jinak řečeno. Člověk, který neabsolvuje tento hluboce

transformační proces kompletně, tedy následujíc krok po

kroku postupně, v souladu se sebou samým, jemu

samotnému tak budou scházet všechna „puzzle“ v jeho

vlastní skládačce.

Každý jedinec, každá duše, která si tímto procesem prochází je zcela jedinečná, nesoucí si vlastní=jedinečné kódy svého energetického nastavení. A tudíž, je každý takovýto proces zcela unikátní=jedinečnou záležitostí.

Co to znamená v praxi? Vezmu to pěkně od začátku. 

Někteří lidé, kteří neprojdou psycho-spirituální krizí v jejich vlastním souladu, mnohdy skončí na psychiatrickém oddělení na lécích, které je tlumí. Aby byli schopni fungovat v této realitě a „zapojit“ se do každodenního fungování společnosti. V lepším případě, dospějí do stádia, kdy jsou následně v péči psychologů. Mají tak možnost být iluzorně sami sebou. Byť v bdělém snění, tedy jako většina populace. Sami k sobě, pak cestu již nehledají, neboť setkání se sebou samým a duchovním probuzením je pro ně spojeno se strachem, kterým nechtějí projít. Důvodu, proč k těmto situacím dochází může být mnoho.

Někteří si tuto cestu zvolili jako zkušenost, která je součástí jejich transformace. 

Za touto událostí =zkušeností jsou následně schopní se propojit sami se sebou a mohou bez problému fungovat bez léků. Mnozí popisují svůj prožitek jako probuzení z mlhy. Kterou prošli a mohou se nyní opět svobodně nadechnout. A to ze dne na den, zcela spontánně. 

Není to pravidlem, nicméně jsou lidé, a není jich málo, kteří se do této situace a stavu dostali díky užívání psychotropních látek. Případně, účasti na nejrůznějších „alá“ spirituálních seancích, které mají lidem zaručeně pomoci naleznout cestu k sobě, najít poslání a mnoho jiného. Kde se obvykle lidově řečeno „na něčem frčí“. Jako každé lákadlo, i tohle si vybere vždy svou náležitou daň. Tyhle falešné přímé zkratky ke štěstí, vedou vždy opačným směrem.

Díky prožitkům, které tyto látky navozují se lidé dostávají mimo hranice svého těla, mysli a do stavu „jiného vědomí“ a „jiného vnímání“. Otevírají se jim jiné světy, mnohdy cestují a setkávají se s bytostmi a entitami jiného světa. To vše si umožnili díky chemii, která přímo ovlivňuje jejich mozek, stav vědomí a tělesnou schránku. 

Sami, tím pádem nad těmito procesy nemohou mít kontrolu. Při čemkoliv, co by nebylo v souladu s nimi samotnými. Musejí čekat do doby, než působení látek na organismus skončí. Jejich tělo je tak snadným terčem nejen pro hostitelství jiných entit. Můžeme se zde také bavit o vkládání informačních implantátů, záměně duší. Výčet je dlouhý. Celkový prožitek, stav, vnímání Vědomí, je díky chemii zcela zkreslen. 

Člověk, který si takovým způsobem chce mylně ulehčit cestu poznání, případně transformaci jako takovou, si ve své podstatě pouze škodí. Je to stejné, jako kdyby dítě, které se právě naučilo chodit chtělo vyhrát maraton. Nebo, chcete-li. Se amatérský sportovec chce účastnit olympiády a místo poctivého tréningu frčí na dopingu. Anebo, ještě jinak. 

Člověk se mermo mocí domáhá odemknout dveře, ke kterým nemá správné klíče. Vstoupit někam, kde není žádoucí, případně je mu vstup zcela zakázán. Neodolá pokušení dostat se někam, kde nepatří. Ať již trvale, či dočasně. 

A jak to souvisí, či má společného s psycho-spirituální krizí? 

Lidé, kteří mají silný spirituální prožitek jako začátek psycho-spirituální krize, transformace osobnosti, a tedy součást svého transformačního plánu mohou mít tyto prožitky: 

  • stav mimo tělo, mimo vědomí

  • cestování do jiných světů

  • změna vnímání reality

  • vnímání jiných entit

  • vidění duchů, jemnohmotného světa

  • komunikace s jinými bytostmi

  • přijímání nejrůznějších zpráv a poselství

  • zcela náhlá abnormální přecitlivělost

  • pocity spasitelství 

  • záchrany světa

  • lidé slyší vyzvánění zvonů, i když je pro ostatní naprostý klid

  • pocity konce svého života, konce světa

  • zhroucení dosavadního hodnotového žebříčku a smyslu své další existence

Tyto stavy lidé zažívají a prožívají obvykle zcela náhle, bez působení jakékoliv „chemie“.

A to je ten zcela zásadní rozdíl, mezi lidmi, kteří zde mají svůj úkol, a tento mnohdy „drastický“ zážitek je jejich Duchovním budíčkem. 

A mezi těmi, kteří tyto výše zmiňované prožitky mají v důsledku již zmiňovaných chemických látek. 

Zde neřadím ty, kteří se rozhodli pro svou osobní pouť, jejíž součástí je i cesta a setkání se šamanem. Vědomé rozhodnutí vykonání duchovního obřadu spolu s pitím posvátného nápoje Ayahuasca, během kterého má člověk jiné prožitky. Případně jiných přírodních látek, které jim umožní cestování a spojení se sebou samými, případně s těmi, kteří jsou pro ně připraveni, a tudíž pro danou chvíli nejvhodnější.

Psycho-spirituální krize je mimořádně těžké období v životě každého člověka, kterému zaťuká na jeho dveře a nečekaná vstoupí dále. Odborná veřejnost se tímto tématem začala zabývat až v devadesátých letech min. století. A to v USA. Bylo to pro mne překvapení. Nicméně to odráží situaci, že v tuto dobu se lidé začali duchovně probouzet ve větším měřítku a přicházela k nám první vlna „Duchovních“. U nás, se toho na toto téma stále příliš mnoho nedočtete. Případně narazíte na skupiny poradců a stránky, které Vám spíše nahánějí hrůzu, než dodávají pocit důvěry a Světla. 

Vnímám, že tato část je stále nějak obcházená, či se do tohoto tématu pustí jen odvážní. Jedním z důvodů bude i fakt, že hranice mezi tím, zda toto vše člověk zvládne se zdravým rozumem a vyjde z tohoto procesu jako ten, který má – tedy duchovně probuzený člověk, je tenká jako pavoučí nitka. Kdo zažil, či prožívá. Ví, o čem je řeč. 

Při každém okamžiku, kdy se probouzíte, dotýkáte se sami sebe zažíváte bolest. Máte pocit, že je to špatně. Že Vy jste špatní. Vždyť okolo Vás „je vše při starém, stejné“. Nicméně. Je to proto, že Vy sami, Vaše energie se setkává, dotýká se nastavení, které není v souladu s Vaším nastavením, v souladu s Vaší energií. V reálu to znamená, že se nacházíte v situacích, či dění, které vnímáte že Vám ubližuje, tedy vnímáte že „bolí“. 

Začínáte vnímat sami sebe, své energetické nastavení, které ví, co je pro Vás nejlepší. 

Změna Vašeho vnitřního nastavení, Vašich vibrací způsobila, že vnímáte okolo sebe vše jinak.

Nebudete schopni nalézt pro danou změnu logické vysvětlení.

V okamžicích, kdy za-vnímáte sami sebe, své potřeby = tedy vnímáte, co je nastaveno „špatně“.

Můžete se dostávat do situací, které Vás budou nutit obelhávat sami sebe. Že to tak není a je to vše Váš výmysl.

Nejčastější je model trestám sám sebe/sebe sama, tedy je to má vina, já jsem ten/ta špatná z jakého koliv důvodu. Je to záchranný program hlavy=ega, které nechce, aby, jste vnímali srdcem. Tedy, aby, jste vnímali sami sebe. Ego funguje na programu separace a jedinečnosti. Čímž potvrzuje sebe samo. A bude dělat vše proto, aby v tom, že má pravdu utvrdilo i Vás. Že je to Vaše vina, že Vaše vnímání je špatné, že si to jen namlouváte, či nalháváte, co prožíváte a cítíte.  Může to být cokoliv. Ego nechce dopustit, aby, jste zvědomili sami sebe. Pozbylo by tak platnost a smysl své existence. 

Pokud se Vám dějí situace, při kterých se například setkáváte s jinými bytostmi, sami zažíváte, že se Vám otevírají nějaké schopnosti. V jistých okamžicích se Vám vybavují „dary-schopnosti“, které jste měli v minulých inkarnacích. Přichází k Vám zprávy od „jinud“, víte, že něco musíte udělat, či se s někým setkat.

Pak si prosím důvěřujte, že k Vám touto formou přichází energie v podobě in-formací, která si žádá, Vaší pozornost. A tedy. Že je to energie Vašich vibrací, která se potřebuje ve Vás, ve Vašem energetickém poli integrovat=přenastavit.

Je pravděpodobné, že v případě odmítání této energie, Vám budou do cesty přicházet situace, kdy se s formou této energie budete častěji setkávat. Čím více ji budete odmítat, tím více Vám bude do života přicházet. Aby, jste ji vzali na Vědomí a přijali. 

Způsob, jakým to uděláte – tedy nejvhodnější cestu a formu=způsob jakou si zvolíte-ve svém srdci máte nastavenou Vy sami. A tudíž Vy sami nejlépe víte, co je pro Vás nejlepší, nejvhodnější a nejpřínosnější. 

Dovolte sami sobě, svému srdci důvěřovat. Na počátku je to těžké. Je to náročný první krok na cestě k sobě samému do ne-ZNÁMA. Možná ne hned, nicméně za nějakou dobu budete schopni programy=pasti Ega rozpoznat. Přijdou vždy, když se setkáváte sami se sebou a zvědomujete si, co vnímáte že máte buď změnit, či víte co a jak má být ve Vašem životě jinak. 

Tedy jak ve své podstatě chcete žít, kým ve své podstatě jste.

Změny se nedějí ihned, či hned. Protože žádná taková časovost v celém nekonečném vesmíru neexistuje. Zde je kontinuum. Věci plynou a dějí se tak, jak mají. Byť to nemusíme vždy přijímat a souznít s tím. Nicméně za nějaké období uznáme, že tomu tak opravdu je. A mnohdy za sled daných událostí, které přicházely a děly se tak, jak se děly. Budeme neskonale vděčni. Sama jsem si tím prošla, prožila, odžila a vím, o čem mluvím.  

S duchovním světem jsem byla v kontaktu jako malá holčička, byť jsem si toto období nepamatovala. Vzpomínky, na své dětství jsem takřka vytěsnila. První regresi jsem si prožila zhruba v šestnácti letech. Obraz mne samotné, jedoucí na zlatém kočáře oděné ve zlatě, se zlatou čelenkou s kobrami na hlavě. A okamžik před postřelením otráveným šípem, jak jsem v Egyptě ukládala na tajné místo do skály posvátné Desky. Následný průchod umíráním a smrtí, setkáním s Bohem. Byl to, pro mne nezapomenutelné, nepopsatelné. Přesto.

Tento prožitek jsem postupně zdárně zasunula do své paměti a nepřikládala jsem mu význam. Sem tam se mi vybavil, nicméně hezky jsem jej zase uložila k ledu. Prostě to byla minulost. A minulý život. Takto mi to hlava uložila. 

Když se narodíte temné matce, máte jiný život ve všech směrech a ohledech. Právě díky ní, jsem před spirituálním světem, „duchovním“ utíkala. Nechtěla jsem mít společného s ním NIC. A když říkám NIC, myslela jsem to naprosto vážně. Byl v mém životě okrajově, jen občas jsem mu otevřela dveře, když jsem potřebovala objasnit některé situace u kartářky. Na jednu jsem měla štěstí a mohla jsem s ní své občasné „jiné“ prožitky konzultovat. 

 Jenže. Když chcete Boha rozesmát, řekněte mu své plány……

Má vnímavost a citlivost se stupňovaly a jasnozřivost se prohlubovala. Aniž bych si uvědomila, kdy se tak stalo. Vnímala jsem, že je to mojí součástí, nepřemýšlela jsem nad tím proč to tak je. Stále jsem si striktně odmítala připustit, že to vše, stejně jako události, které mi vstupovali do života jsou přivaděče, které mne směřují na zcela jinou cestu.

Začaly se mi čím dále častěji dít zvláštní věci. Někdo, koho jsem neviděla, ale vnímala na mne mluvil. Říkal mi, kdo jsem. Tomu jsem odmítala uvěřit. Chvilkama jsem pochybovala o sobě samé, jestli mi „nepřeskočilo“. Uprostřed noci mne budily zvony, které nikdo neslyšel…… Stále jsem to vše „měla pod kontrolou“, držela v dostatečné vzdálenosti ode mne samotné. Domnívala jsem se. 

Tak jsem, ve své podstatě utíkala. Pořád. Čím více mne to dobíhalo, tím více jsem pracovala. Schovávala jsem se za svou profesi abych nebyla sama sebou. Což jsem vůbec tak nevnímala. Žila jsem „normální“ život, jako všichni ostatní. Jenže. Tenhle běh nevyhrajete. Protože sami před sebou neutečete. 

Po pár letech úspěšné ignorace vše okolo mne začalo nějak houstnout. Až to dospělo do bodu, kdy jsem nemohla takhle jít dál. Jednoho dne vstanete, a víte. Bytostně do poslední buňky svého těla vnímáte, že jestli ještě jeden jediný den půjde takhle dál, zhynete.  

Začala jsem chodit na odbloky. Možná Vás pobavím. Prvopočáteční důvod byl ten, že moji pejsci se začali chovat jinak. A protože i zvířata v našem životě jsou naše zrcadla, chtěla jsem to vyřešit. Aniž bych si uvědomovala, začala tak má transformační cesta. 

Při ní jsem postupně začala odkrývat, tedy poznávat samu sebe. Dostalo, se mi odpovědi na otázky a vnímání, které máte ukryto v hloubi svého srdce. Nejen to. Poprvé jsem seděla v kruhu Velkého Bílého Bratrstva a sesterstva, kterého jsem na duchovní úrovni součástí. A konečně jsem se dozvěděla, kdo, kým jsem v minulém životě v Egyptě byla a proč jsem „desky ukrývala na tajné místo“. 

Ne vždy vše, na mých odblocích mělo hladký průběh. Proč, tomu tak bylo, jsem pochopila až na mé další cestě. Díky tomu, jsem se tak, setkala se ženou, která ve Světle stála a která mne, provedla důležitou událostí v mém životě. Bylo to mé propojení „sama se sebou“. Nahlédla jsem, jak svět a život za oponou „ve své podstatě vypadá“. Bylo jedno velké aháááááá

Jenže co teď s tím? A kdo ve své podstatě jsem teď a proč se mi to děje? A k čemu mi to je? 

Začala jsem hledat odpovědi na otázky u nejrůznějších „duchovních“. Netušíc, že jsou to lidé, kterým jsem zrcadlila temnotu jich samotných. Byla jsem ne-Vědoma si sama sebe a hledala jsem u lidí, které jsem svým nastavením převyšovala. Tento fakt, jsem vůbec netušila.  Jenže když sami sebe neberete na Vědomí, netušíte, nevíte. A tohle by Vás ani ve snu nenapadlo. 

Se štěstím jsem nepochodila. Byť to byli lidé, kteří mi byli doporučováni se „100% zárukou“. Takže se mi dostávalo odpovědí, že jsem si to vymyslela. Že to moje ego, je schopno vyprodukovat takřka cokoliv. Nejsem pokorná, protože kdo se opovažuje pasovat se do kruhu nejvýše postavených duchovních. Přece normální člověk tam nepatří.  Ať si uvědomím, že je úplně jedno, kým jsem byla, či jaké schopnosti mi byly dány. Teď již tou osobou nejsem a mám na to zapomenout. A že vše, co se mi děje je karmické (jak jinak, že). Tudíž, je to moje vina. A třešinkou na dortu bylo si vyslechnout, že „když jste hodný člověk“, tak jste v minulosti museli páchat zlo. Jedna žena mi dokonce řekla, že mi totálně, absolutně hráblo. Každá osoba, mne vždy pomyslně srazila dolů, než aby mi předala něco pozitivního.  

Vždy, když mi někdo něco takového řekl. V daný okamžik jsem si říkala, dobře. Tak byla to tvá volba sem jít holka.  Z nějakého důvodu tady jsi. Pokud mají „pravdu“, tak to tak má být. Nicméně. To důležité vodítko, ten nejdůležitější záchranný signál se vždy ozval. 

Při každém, takovém „obvinění“ mne doslova zabolelo srdce. Byla to rána, která nešla ignorovat. Hlas uvnitř mne samotné mi říkal, nechej tak, jdi dál. Ty víš, v hloubi svého srdce, že tomu tak není. V pravý okamžik, se ti vše osvětlí. Pochopíš, proč se to stalo. 

Byla to Svatá Pravda. A tak jsem začala hledat otázky na své odpovědi doslova „uvnitř sebe sama“. Začala jsem důvěřovat. Již jsem nikoho nepotřebovala k odblokům, protože jsem měla toho nejvyvolenějšího průvodce na mé cestě k sobě samé, Samotného Boha. 

Odpovědi na mé otázky začaly přicházet. Spolu s nimi se mi osvětlilo vše ostatní. Odkrylo se, co bylo zahaleno temnotou.  A já mnohdy jen stačila lapat po dechu. Pochopila jsem, že lidem, s nimiž jsem se setkala, jsem zrcadlila jejich vlastní temnotu. Vyvolávali strach ve mně mimo jiné i proto, že sami měli strach z odhalení jejich skryté temnoty. A také proto, aby mne převyšovali. Setkala jsem s nimi, abych události z minulosti narovnala, vynesla na světlo. Aby mi mohlo být navráceno vše, co mi bylo odebráno, či ukradeno. Kousek po kousku jsem tak skládala střípky své duše dohromady. A to, doslova. 

Jen díky tomu, že jsem měla odvahu nahlédnou do zrcadla pravdy. Do nejhlubších vod své duše, zjistit, jestli tedy jsem tak špatná a „temná“ jak říkaly. Mi byl dán Dar poznání, že tomu bylo přesně opačně. Vždy jsem ve Světle stála, Světlo chránila a bránila proti Temným Silám. 

Kdybych dala na všechny okolo, uvěřila jim, nenaslouchala sobě samé, k tomuto poznání bych pravděpodobně nikdy nedošla. Když si dovolíte projít těmi nejtemnějšími strachy, ať už mají jakoukoliv podobu=formu. Na druhém konci na Vás vždy čeká Světlo. I když ta cesta může být někdy ne-konečně dlouhá a strasti plná. Věřte, že vše na ní má smysl. 

Na jejím konci tam čekáte Vy, sami na sebe. A to stojí za to. 

Psáno Světlem, Světelnou řečí Marie Al Mayeiara äēt An Maat Raa

bilarobinsonka

Odemykám skrytou pravdu a posvátná tajemství poselství duše ukrytá ve Vašem srdci. Jsem šťastná, protože plním své poslání. Mé poslání je předávat lidem správné, potřebné IN-FORMACE na jejich transformační cestě k nalezení sebe samých uvnitř svých srdcí. Mou cestu srdce si přečetěte zde
Close Menu